Na pád vlády můžeme mít různé názory, ale největší vinu na svém konci nenese nikdo jiný než vláda sama. Dalo by se zde vyjmenovat spoustu důvodů, proč bylo dobré tuto vládu odvolat. Jediným důvodem pro neodvolání vlády bylo to, že v té době jsme předsedali EU. Myslím si však, že ani přesto, že jsme předsedali EU se nic tak hrozného nestalo a Evropa tuto změnu přežije bez ztráty kytičky. » Celý článek
Celá staletí byl pro likvidaci bohatých sousedů využíván vojenský aparát, čili armáda. Mělo to tři velké nevýhody. Stálo to moc peněz, muselo se přesvědčit obyvatelstvo o nebezpečí, které hrozí, pokud se včas nezasáhne a hlavně výsledek byl nejistý. Dnes se využívá daleko bezpečnější způsob, bez rizika a maximálně ziskový. » Celý článek
Některé současné události a jevy mne přivedly k zamyšlení, nakolik je osud společnosti předurčen a nakolik jej dovedou lidé sami ovlivňovat. Je zcela zjevné, že impéria vznikají a zanikají. Že ekonomické krize přicházejí a odcházejí. A řada dalších společenských jevů, jako je míra svobody jednotlivce, stupeň moci vládců, se v běhu historie ve vlnách mění. A rovněž tak je evidentní, že každý člověk, kterého se úpadek impéria či ekonomiky negativně dotkne, by mu rád zabránil. I ten vladař by rád vládl stále. Lze toho dosáhnout? Lze nastavit pravidla tak, aby nedošlo ke změně? » Celý článek
Už delší dobu nabývám dojmu, že rodina se zdravými, chytrými dětmi, držící pohromadě a žijící v jakési harmonické pospolitosti, je pro společnost nežádoucí a vnímaná jako nezdravá, podivná, podezřelá. Především pak, pokud si dokonce dovolí nemít peníze. Výraz „mít děti“ se posunul do významu „vlastnit“ ještě víc, než v dobách dialektického materialismu. Ten se alespoň zabýval realitou i z opačného úhlu pohledu, totiž že děti mají své rodiče. » Celý článek
Neuteklo ani tak mnoho vody co jsme sledovali divadelní představení obou komor našeho parlamentu a to volbu prezidenta republiky v roce 2003. Ponechám stranou všechny peripetie voleb minulých, včetně ukázkového podrazáctví ze strany přátel a budu se věnovat té volbě, která opět plíživě přichází. » Celý článek
Chvíli mi trvalo, než jsem tuto reakci na článek a DISKUSI k článku “Hysterie vyvražďování ptáků vesele pokračuje” (zde: )” správně zařadil, totiž do kategorie “z politiky.” ONO TO TÉMA JINAM ANI NEPATŘÍ. Jeden z diskutujících žijící nedaleko Tisové doslova napsal: “Má větší cenu jeden dva pět nebo tisíc opeřenců, nebo člověk? Zemřel byste sám, aby opeřenci mohli žít?”
Bylo nebylo, byl jednou jeden sociální demokrat v Mostu, který se díky svojí vyčůranosti dostal do postavení nepostradatelného malovaného trpaslíka v jakési diktátorské dohodě ČSSD s ODS v Ústeckém kraji. Dostal za to místo v radě jako jediný pravý socan a to školství. Prostě z hlupce i když ho zdobí titul se stal ouřada bratru za 50 000 korun.
Reakce na článek Etický kodex aneb švejkoviny poslanců.
Nelži a nekraď, říkají Vám. Tak tedy nelžete, krást ještě moc nemáte co, jste student. Abyste ale školu prošel, musíte se vlastně naučit lhát. Zároveň to nazvete strategií, psychologickým trikem. Znám člověka, který přišel na VŠ nepřipravený na zkoušku ze statistiky, kterou vyučující prostě nenaučil. Máte skripta. Drťte se. Tak si chlapík odpovědi prostě vymyslel, včetně vzorečků. Prostě si z toho udělal srandu - Švejkoval. Pan profesor si ho vyslechl a řekl: “Člověče, Vaši odvahu a fantazii Vám závidím a dal mu za 2.” » Celý článek
aneb co mnozí poslanci na stránkách poslanecké sněmovny zřejmě příliš nečtou. A zdaleka nejen oni, i my. » Celý článek
Neuteklo ani tak mnoho vody od doby co bývalý předseda PS PČR vypracoval Etický kodex poslance Parlamentu České republiky. Udál se kolem toho hezký humbuk a hovořilo se dokonce o tom, že každý poslanec ČSSD jej musí podepsat. Nechci být šťoural a hloupě se ptát zda se tak stalo. Ještě by mohlo někoho napadnou, že třeba škodím straně.