Báseň o řeči
Asi si řeknete že řvaní je hrozné,
ale je snad o něco lepší řeč?
Abych vám pravdu řek - ne.
Ale vyjde to tak na stejně. » Celý článek
Už bylo tolik vobrozenců,
oupěnlivejch slov a zvostalejch kostí,
už bylo tolik promarněný zvosvícenosti. » Celý článek
No, jestli si někdo myslí, že ne, do měsíce zjistí, že masivní předvánoční kampaň přinese sakra hodně infarktů. Dětskou TV reklamou zešílená pacholata se budou vztekat před každým hračkářstvím až do nepříčetnosti, pak prožijí trauma z čerta a koš plnej banánů a nakonec ten Ježich. A zlatý prasátko, budeš-li se, milé batole, postit.
… aneb NĚCO ZE ŠUPLÍKU.
Smutno ach smutno je mi
Nechci zas hnít při zemi
V bahně se čvachtat chladném
namísto oceánů
V lepivý břečce pít svůj pot
a vyčerpat se k ránu
Kam, jenom kam se ženou
sny bláznivé, jež realitu taví
jak cínové vojsko v plecháči?
ZLOM V PROCITNUTÍ TMAMI,
Opravdu, každý den mi oknem vlétne motýl.
Včera tu se mnou dokonce i spal
a dnes mi sedl do vlasů a hladil
a při západu slunce plného sladkých barev
a zlatavých oblak pod kterými se prohánějí ptáci, co loví motýly,
jsem spatřil, že v motýlech přilétá fantazie …
Tak aby v tom nebyl Petr Pojar se svými básněmi úplně sám, zkusím přidat jednu z těch svých. Raději však nebudu rozebírat, jak, kdy, komu a proč jsem ji napsal. Trochu to jde poznat i přímo z ní… ![]()