Lžete mi do očí
Stromy co větrem smýkány
když listí vlasů povívá
a leze do rány

Procitám v polotmí
Obrysy cizích tvarů
a stopy po výparu
snů

Procházím chodbami
Beru si na cestu
zbloudilou nevěstu
déšť i sůl do rány
pocitů

Toulám se po hvězdách
Řek bych vám
co je strach
a co váš chrám
v opilých krajinách
dam

Ale proč hory slov
Dávno už neplýtvám
Růst lze i do podob
podobných kopřivám
Jen nebejt snob!