Už delší dobu nabývám dojmu, že rodina se zdravými, chytrými dětmi, držící pohromadě a žijící v jakési harmonické pospolitosti, je pro společnost nežádoucí a vnímaná jako nezdravá, podivná, podezřelá. Především pak, pokud si dokonce dovolí nemít peníze. Výraz „mít děti“ se posunul do významu „vlastnit“ ještě víc, než v dobách dialektického materialismu. Ten se alespoň zabýval realitou i z opačného úhlu pohledu, totiž že děti mají své rodiče. » Celý článek