Blogy nejen čtenářů Zvědavce
30

Někdo natočil film o Kerouacovi, však titulky jsem zapomněl.
Měl docela pěkný tělo, světáckej vzhled, módní a vytrénovanej.
Byl opravdovej hezoun a pil docela stylově a stylově zvracel, hladověl a střízlivěl a měl stylový absťáky.
Ale nebyl to Kerouac.
Ta hudba v tom filmu byla o dálkách, asi v ní byla cesta,
ale nebyla to cesta Kerouaca.
Ty holky v tom filmu byly o Kerouacovi,
ale nebyly to Kerouacovy holky. 
Ten chlápek v tom filmu se vždycky nějak uživil a vydělal nějaký prachy,
ale nebyly to prachy Kerouaca.

Pak jsem se podíval do zrcadla a nebyl jsem to já.
A vlastně už dávno nečtu Kerouaca, protože už není žádný Kerouac. 

Aspoň na těchto cestách ne - až na pár skutečných - ale úplně jiných Kerouaců.



Kometářů: 2
  1. 1
    Vladimír Stwora říká:
    31.3.07 v 5:53

    Tak nějak jsem to nepochopil. :-(

  2. 2
    Petr Pojar říká:
    31.3.07 v 13:04

    Text starý asi 5 let, daný do souvisostí. U nás prostě znamená “na cestě” něco trochu jiného
    a má to jinou tradici. A ten film tenkrát zhédnutej byl opravdu blbej. Navíc když o někom
    natočíte film, už to mnozí lidé moc nečtou. Spolehnou se na to, že hlavní výcuc jim dá film
    a tím to končí (něco jako výcuc z neustále přepisovaného čtenářského deníku).
    Neplatí to jen na Kerouaca. Je to obecné pravidlo. Pravda o něčím životě pak často není ani
    v jeho díle, když se chce něčemu vyhnout. Čtěme autory a na filmy už se dívejme jen pro
    zábavu. Ale patent na rozum nemám a asi jsem to blbě napsal. Pokus. V každém případě ale
    pár Kerouaců znám a ani jeden z nich není Kerouac. Hezký den.

RSS soubor komentářů pro tento příspěvek. TrackBack URI

Vložit komentář