Pokusili jsme se při posledním jednání nezaložené Negativní strany, na kterém jsem vůbec nebyl, dopátrat významu slova „podvodník“ a i kořenů jeho vzniku. Vzal jsem si to tedy za domácí úkol. Začal jsem již od kořene slova a u něj i skončil, jelikož myslím, že mi řekl vše. Kořenem slova „podvodník“ je slovo „vodník.“ To „pod“ pak prostě znamená, jakože opravdu „pod,“ pod-vodníkem, čili pod nějakým vodníkem, být mu podřízen, či patřit. Jelikož jsem se ve svém samostudiu ještě nedostal k příponám, rozdělil jsem slovo pouze na předponu a kořen. Analýzu slabik, souhlásek a samohlásek, jsem pak naprosto ignoroval.

Došlo mi, že jen s trochou fantasie si lze představit lidský svět dělený na vodníky a podvodníky, když už byl kdy dělíván různě a je. A ono to do sebe začalo zapadat jak dílky mozaiky.

Jak je všeobecně známo a všichni jsme se v dětství zajisté učili, je vodník zvláštní tvor, který jakkoli líčí na lidi a stahuje je pod vodu, přičemž uvězní jejich duše v hrníčcích z porculánu.

Těla jsou následně zřejmě pohřbena.

A je i velmi zajímavé, jak velký zájem o duše na planetě Zemi vlastně je. Třeba takový ďábel stojí o úplně stejný sortiment. A Bůh zase slibuje, že duše pod-vodníků, tedy v tomto případě pod-bohů, přijdou kamsi do ráje, kde se budou mít krásně. Taky je chce. Konec konců, na vybranou duše podvodníků příliš nemají, buď být uvězněna v cibuláku, nebo si vegetit za branou nebeskou a nebo se smažit v pekle.

I když, to peklo bych možná neviděl až tak nejhůř, protože už jen z logiky věcí je náš pod-vodník v pekle pod-ďáblem, čili čertem a nemá se tedy zase až tak špatně. Mastí karban, chlastá, peleší se s čerticemi a přihřejvá si ocas u kotlů, ve kterých se nejspíš vaří nějaký drogy. Taková blbost – smažit tam čerty, tedy pod-ďábly, kdo by to žral, to je lepší uzený jehněčí. A koneckonců – beránek se obětovává i Bohu.

A mimochodem - kdoví co všechno pojídají vodníci. Zato pak mnozí podvodníci na rozličných kontinentech vodnických nepojídají téměř vůbec nic, nebo prostě nic. Musí to odevzdat svým vodníkům. V takových případech to vůbec není tak, že by podvodník donesl vodníkovi svůj chléb, ale nedostane na něj vůbec žádné peníze a často ani možnost, aby si někde něco vypěstoval či vydělal a tedy mohl svůj chléb vodníkovi skutečně přinést. Prostě vůbec nic nemá, ani práci.

Systém se v takových případech natolik zjednodušil, že vodník s podvodníkem už vůbec nekomunikuje a žádá od podvodníka totéž – aby nekomunikoval, dokud nepřinese ten chléb, nebo berana a klidně i peníze – a vlastně - ty nejlépe. Vždyť i v kostelích mají kasičku a průprava na peklo stojí také dost. Třeba v sousední zemi se platí kostelům každý měsíc složenkou, chceš-li do nebe, čili stát se pod-bohem, čili andělem. Jinak na boží půdě nepohřbí ani tvé tělo. A jestli někdo nechce, aby v pekle jeho duši odvezli hned první den na záchytku, ať si jen zkusí na Zemi netrénovat, a že to stojí.

Je však pravdou, že speciálně vodníkům jde ale především a právě o ty duše a chléb či beránci jsou zde pak podřadnými, těch už mají dost. Vodník si je může pořídit kde chce, když podvodník nedonese. Když však podvodník nedostane najíst, systém získávání duší se podstatně urychlí a stane téměř dokonalým, hromada podvodníků zemře hladem a je tedy k dispozici hromada duší. Zatímco Bůh slibuje, aby vůbec nalákal, a když nic - hrozí a ďábel to už na zemi rovnou „vysolí na férovku.“ Asi to na férovku řekne i ten Bůh, ale mám v tom momentálně zmatek, protože v překladu do němčiny je to “Gott” a tím je u nás (přeneseně - v překladu) populární zpěvak, účinkující úspěšně právě i v zemích hovořících německy.

Existují pak i další urychlovací metody, jak získávat duše masověji – třeba právě i Média, ale i Nemoci, Chemikálie a Války, nebo třeba jaderná bomba.

Nejdokonalejší metodou by pak bylo okamžité zničení planety, však co když pak zase někdy budou třeba další nové duše podvodníků, respektive čertů či andělů. A hlavně – zmizely by i ty rybníky pro vodníky i s jejich hrnečkama.

V některých pohádkách se také říkalo, že některým nejen vezme vodník duši, ale sežere i tělo. Ale což, nedávno jsem viděl nějaký populární dokument a tam naopak říkali, že pradávní mýtičtí vodníci byli vlastně vodní formou draků. A hospodyně s dětmi to žraly (byla to krásná fantazie.) Já taky.

My již ale z mých předchozích konstrukcí a manipulací víme, že vodníci skutečně jsou a je jich hromada. A ať jsou si to třeba i draci. Proč ne, prezident českých vodníků pro změnu nazval podvodníky samé „černoušky“ a nebylo to – myslím - myšleno rasisticky.

Jediné, co jsem nepochopil, je pak systém rozdělování duší mezi vodníky, ďáblem a bohem. Snad jen, že už jen z principu vidím, že bůh i ďábel jsou každý v počtu 1, čili dohromady 2, vodníků je však mnoho. Na takovém volném trhu jsou bůh s ďáblem znevýhodněni, pokud by opravdu nebyli všemohoucími, však všemohoucími jsou na Zemi zřejmě i vodníci, když je zrovna dost vody. Myslím si, že většina duší nakonec připadne vodníkům, čili žádnej ráj a žádný drogy, sex a „rokenrol,“ pěkně šupem do cibuláku.

Systém by byl celkem dokonalým a žádná duše by opravdu neměla na vybranou, někdo by je nakonec prostě stejně vzal pod svá křídla, rohy, či šos. Jenomže tento systém má jednu trhlinu, kvůli které se podvodníci bouří a chtějí si sami vybírat jestli pod pokličku, orgie, nebo k bohu. Slovo podvodník totiž na planetě zemi nabylo významu zločinec, čili lump, grázl, zloděj či co ještě. A jelikož se tak stalo všem podvodníkům i potenciálním podvodníkům, jsou zločinci všichni, pardon - poteciálními. Zaokrouhleně a “politicky” by se dal tento stav nazvat “teoretická presumce neviny masivně podpořená praktickou presumpcí viny.” Přičemž už jen z logiky věci nemůže být vodník tím pádem ničím jiným, neřku-li musí tím být ještě víc a být v tom ještě „větším a lepším,“ jelikož vodník je nad pod-vodníkem a z kořene slova a jeho předpony i z významu a souvislostí mi vyplývá, že každý podvodník by vlastně chtěl být vodníkem, aby tak sám mohl lapat duše podvodníků a nemohl být lapán, či být nakonec stejně někým lapen - byť přináším obětiny.

Stejně tak by leckterý anděl chtěl být Bohem a čert ďáblem. Chybou systému ale je, že význam zločinec byl uvalen vodníky na podvodníky. Bůh říká hříšník - či věřící a ďábel se s tím nemaže a pojmenovává to pravými jmény už na Zemi, jak už jsem řekl. Z logiky věci ale není možné nebýt zločincem a přitom být nadále vodníkem. Nějakej ctižádostivej podvodník by takového vodníka zajisté rychle předběhl a nahradil. Totiž díky zločinu, jeho – bezelstného a čistého. No – fuj! A následně pak stáhl po vodu.

Z vodníka by pak byl pod-vodník a z podvodníka vodník a celé by se to zase jen opakovalo. Je proto nutné upevnit a zabarikádovat pozice vodníků. A proto ten rozdíl. Zločincem může být pro nezbytnou nadvládu vodníků jen podvodník. A vodníci zatloukají.

A pokud se na nějakého vodníka provalí, že je zlo-čincem, je okamžitě označen za podvodníka a sesazen tedy o stupeň níž. Je pak už jen na něm, jestli se zase vydrápe, jelikož ale už poznal vodnictví, zná už jeho metody a je to jaksi v něm a proto zřejmě uspěje. Vodník je prostě vodník, v rybníku se jen tak neutopí. To jedině ho na souši trochu “vysušit.”

Však je skutečně velmi zajímavé jít pak až ke kořenů toho DRUHÉHO památného slova, slova zločinec. Slova, jehož pokřivené zrcadlo chápání mění svět už od věků.

Vodníci jsou pak vlastně „činci,“ totiž „činní“ a pod-vodníci zlo-činní. Byť ale „zlo“ páchají vodníci zřejmě také.

Ať jen však nějaký obyčejný podvodník zkusí být čincem a nějak tedy dokázat, že není zlo-čincem. Zajímavé je, že slovo dobročinec pak v jazyce českém vůbec neexistuje. Jedině dobrodinec, ale co je to pak ten „dinec?“ To je úplná blbost, to v jazyce neznamená nic!

Došel jsem tedy nakonec k závěru, že vodníky jsou lidé, kteří to nějak myslí, či naopak nemyslí “dobře” s podvodníky. Víc nemyslí, než myslí.

Už dávná moudrost přece říká, že ryba smrdí od hlavy. A jsou-li podvodníci zločinci a vodníci činci a přitom ale také páchají zlo, mělo by jít o to, aby byl zločinný význam podvodnictví zrušen. Aby podvodníci přestali být zločinci. Pak se přestanou bouřit a přestanou je napadat takové věci, že by mohli být vodníky. Taková blbost! Ani Bůh či ďábel by nechtěl, aby mu někdo zadřepnul křeslo, pokud to zrovna není jeho příbuzný. Jelikož ale zločinný význam podvodnictví stanovili vodníci, je nutné, aby ho sami zrušili, ale oni nechtějí.

A pak jsem na to přišel. Co je to vlastně to vodnictví? Je to jen profese, živobytí a pozice a vlastnost. Jinak ale mohou žít vodníci i bez svého vodnictví a ostatní by pak už nebyli podvodníky a zločinnost by z toho celého úplně vypadla. Jestliže ji na podvodníky vymyslelo vodnictví vodníků a nebo se podvodníci od vodníků poučili, není pak nutné likvidovat vodníky, to bychom se asi museli zlikvidovat všichni, ale odvodnit je. Vodníci, zrušte své vodnictví a staňte se něčím jiným, než vodníky. Pak nám zmizí zločinnost a podvodnictví zase nabude významu pocházejícímu od slova vodník. A třeba si i dostuduju ty přípony.

A jelikož pak zrušením vodnictví už ale nebudou vodníci ani lapat duše, budou si vodníci i podvodníci zase blízko a budou se moci rozhodnout, jestli být čerty či anděly.

Není to až tak hloupý výběr. A kdo z podvodníků by se těšil do vězení v hrnci a ještě pod vodou. Zkuste číst v ponorce milostnou poezii, nedej bože ještě přitom i trpět klaustrofóbií. Kdo by chtěl vězení, když si může užívat. Vodníci také ne.

Problém je ale v tom, že podstatou vodnictví je i chtít být na stejné úrovni jako Bůh či čert a vlastně i víc, vždyť na vodníky opravdu zbude většina duší. Jsou tedy s Bohem i čertem v konkurenčním vztahu a nikdo nechce polevit. A na ty dva pak stejně zbude už jen odpad. Pak je ještě možné, že ty tři strany mezi sebou s těma dušema kšeftují či hrají o ně třeba mariáš.

Podvodníkům zřejmě nezbude nic jiného, než vodnictví vodníkům zrušit sami, třeba i svým hlasováním a kdoví jak ještě.

Nebude pak vodníků a tedy ani podvodníků. Vodníci slezou z větví starých vrb a vejdou mezi lid a začnou se lidu ptát, co by si vlastně přál. V marketingu se tomu říká VÝZKUM a následná ANALÝZA POPTÁVKY. (Všimněte si, podvodníci se mi teď jedinou krátkou manipulací stali „lidem.“) Zrušme tedy vodnictví, přestaňme být podvodníky a pak se z nás stane to, co opravdu možná jsme. Poddaní Boha, který slibuje ráj, čili pod-bozi, rozuměj - andělé a nebo čerti. Každý co si jen vybere. Tomu říkám demokracie a svoboda. SVOBODA ROZHODNUTÍ.

Jenomže, ono je to všechno mnohem složitější, protože na to dělení duší tu nejsou jen vodníci, Bůh a ďábel. Ono je jich na ty duše ještě mnohem víc. A pak se v tom čert vyznej, pardon: čert nebo anděl nebo podvodník a nebo ještě jiní … Nejlepší by bylo úplně změnit terminologii. Jak by to bylo krásné, kdyby slovo vodník nikdy nebylo a bylo jen “to” POD a NAD. Čili “raději” harmonie mezi nimi. Ať si má někdo balík peníz a jinýho přitom nechá mít balík myšlenek a aby se ale i “napapal.” Už Villon psával, proč vlky z lesů žene hlad ale už i jiní i před ním.

A nebo jsem to celé jen překroutil a zmanipuloval? V každém případě jsem dospěl k závěru, že cíl naší Negativní Strany „nekandidovat v době vodníků,“ nechtít se jimi tedy stát a odložit to až na rok 2084, těsně po jaderné válce, je velmi moudře zvolený. Aplaus pro Wenzella Lischku.

Pak na nás zbudou duše všechny. Teda – kromě těch, co připadnou přeživším vodníkům.

PS:
(A taky si ještě vzpomínám, že jsem zapomněl vyjmenovat druhy a jména vodníků, jak bývá obvyklé. Oni si na tom vodnictví totiž zakládají. Čest POD-VO-DŮM.)