Ztemnělé jeviště,
diváci ochrnulí.
Točí se dokola
křeslo,
kam podřeply jim
stvůry.

Všechno co nedokázali už,
co nemohli
a nebo nemají.
Po srdcích drásá nůž.
Už!
První upadli.

Vidiny.
Tváře z hloubek ublížení.
Slova po kterých oheň
nebo lež.
Někomu vzali jsme
a jinými jsme zchudli.

Civilizace je velká
nenažraná veš!

A my se v tom objímáme.
Ruku na ruce.
Tělo vedle těla.
Cítím i ctím tvůj pot.
Jsi ve mně celá.

Jako by nebylo
proč nepřivádět děti.
Jsme uchystaní,
slítlí,
známe se po paměti.
A říkáme si:
Někdo tu přece musí být?