Vítězslav jel v sobotu vlakem do Prahy. To byl zážitek. Musím se s vámi o něj podělit. Víťa jel po delší době do Prahy nakupovat. Jsou tam zimní slevy a tak tam koupíte pravé „značkové hadry“ mnohem levněji, než doma v okresním městě. První potíž začala doma na vlakovém nádraží. Pokladní chtěla o stovku víc, než obvykle. Víťu to zarazilo. Začal se dohadovat o slevách. Pokladní něco dlouho honila v počítači, vyptávala se jej na spoustu věcí a nakonec mu beznadějně oznámila, že nárok na žádnou slevu nemá. Víťu to rozčílilo. Koupil si tedy lístek o stovku dražší.

Mezitím se za Víťou utvořila dlouhá fronta nadávajících lidí. Víťa měl co dělat, aby stihnul na poslední chvíli odjezd vlaku. Některým cestujícím stojícím u pokladny za ním však vlak ujel.

Prošel vagonem a usedl ztěžka do jednoho kupé. Když se uklidnil, tak se rozhlížel. Nastala obvyklá nuda zdlouhavého kodrcání rychlíkem, s předpokládaným obvyklým zpožděním. Víťa se kochal rumišti, skládkami, odpady a nepořádkem kolem trati. Chvíli počítal PET flašky vedle náspu, ale pak jej to přestalo bavit. Nedopočítal se.

Pak si všimnul exkluzivního časopisu Českých Drah, Grand Expres, který ležel na polici v kupé. Časopis na křídovém papíře měl asi 42 stran. Byl zdarma. V obchodě by stál nejméně 80 možná 100,- Kč. Víťovi hned došlo proč byla jízdenka o 100,- Kč dražší. Stejný časopis byl jistě v každém kupé.

Z časopisu vypadnula složená plachta Přehledu vnitrostátního jízdného platná k 13. únoru 2007. Víťa se podivil, že v novém čísle vydali starý Přehled. Čekal by, že Přehled bude spíše platný od 13. února, než k 13. únoru.

Přehled obsahoval asi 87 položek určujících možnosti a slev zakoupení jízdného, aniž by se z něj vůbec dozvěděl, kolik vlastně má stát obyčejný lístek na vlak.

„Vskutku jednoduché a operativní řešení. Dráhy si umí poradit!“ řekl si, „a kolik draze zaplacených manažerů si na tom všem asi lámalo hlavu? A za kolik peněz? Složitěji to snad ani udělat nešlo. České dráhy nemají na starosti už asi nic jiného, než vydávat optimistické časopisy a vymýšlet si co nejkomplikovanější způsoby jízdného. Patrně, aby odradili cestující od všedního cestování a jezdili vlakem jen na nostalgické jízdy z plezíru? A četba časopisu odpoutá jejich pozornost od jízdy v třesoucích se a rozsypaných vlakových soupravách a od zaneřáděného okolí kolejiště. Vstupujeme sice do Evropy, ale zase z opačného konce.“

Pak mu to došlo. Vlak konečně dojel do Prahy. Víťa počkal, až všichni cestující vystoupí. Prošel několika vagony a ve všech kupé sebral exkluzivní časopis Českých Drah Grand Expres. Strčil jej do batohu. Venku před hlavním nádražím jej začal kolemjdoucím nabízet za 50,- Kč. Než došel na Václavák, prodal jich celkem 20 kusů. A to byla jen polovina.
Cesta do Prahy se vyplatila. Není nad to, když si člověk umí poradit. Víťa má teď nové „značkové hadry“ zadarmo. Když se vrátil domů a procházel kolem nádražní pokladny, omluvně se na pokladní usmál. Nemohla za to, že dlouho nejel vlakem a hned mu nedošlo, jak získat maximální slevu na jízdenku. Příště pojede určitě zase. A navíc měl štěstí, že dnes zrovna nevykolejil vlak.