Sedm let a já mám šestatricet. Vskutku můj největší osobnní zdroj motivace, abych aspoň něco zlepšil na svém projevu. A pokud ani toto nepomůže, pak zřejmě nebude v mém odstrašujícím případě fungovat nic.

Bohužel se vidíme jen 4 až 6 dní v měsíci. Dal jsem mu téma: Řeč a on dopsal
ještě ty dva textíky dál. O politice a stavu naší společnosti se s ním samozřejmě
nebavím, na to je moc malý. Bohužel, malé děti mají uši všude a to vždy. V každém
případě to, co napsal, považuju za důkaz, že už i některé malé děti vidí, co se kolem
děje. A ono nic, furt nic, lautr nic, nic se nezmění.
Kdyby si člověk ruce vypsal a jazyk vymluvil. A do parlamentu už se nám dostal
i takzvanej “fakerák.” Čili se ptám, proč ten prostředník neukázat taky?
Připadá mi to celkem logické, jenomže …
Představte si, nedávno jsem se tu pustil do jednoho “kovaného” soudruha, jelikož
on se domníval, že stát se otcem automaticky znamená být poctivý a nikdy nelhat.
Sám v tu chvíli lhal jako když tiskne. Taky předtím řešili, že nikdy nikdá žádnej
z nich neměl rudou knížku, včetně pána, který pracoval v Stb. Obsah naší přestřelky
není vůbec důležitý a vlastně byla úplně zbytečná. Když … kolem mne prošel na toaletu
jeden z přísedících inkriminovaného stolu, sklonil se ke mně a spiklenecky mi špitl do ucha
“Mně se líbí, jak mluvíš, fandím ti.” Šokem už pro mě bylo, když se to samé opakovalo znova
a s jiným pánem, když jsem šel na záchod já. Vyšel za mnou na chodbu, poklepal mi na rameno
a řekl to samé. Kdoví jestli si nemysleli, že jsem politruk nějaké jiné strany,
než té rudé … nebo třeba policajt. Hezký den.