Dobry den Petre,

precetla jsem si tady od Vas vse co se dalo a jsem ohromena. Nemohl byste pridat jeste nejakou poezii?

Kata

Dobrý den, moc Vám děkuji za Váš zájem a už jsem přidal
“něco ze šuplíku.” Vlastně jich tady mám plnou “bednu.”
Do šuplíku už se to nevejde, proto jsem začal publikovat.
Mějte se hezky.

..a to je dobre. Kdo, ze to rekl? “Pro suplik nepisu, supliku nemam co rict.”

Nachytala jste mě Ájo. Stává se, …
Ale pro šuplík už opravdu nepíšu, teď z něj vytahuju.
Vlastně, teď zrovna jsem se nachytal sám, je rozdíl mezi
“pro šuplík” a “do šuplíku.” Do šuplíku by se dalo chápat,
že člověk nemá moc odvahy to pouštět ven a to se mi opravdu
stalo. Přitom to však je z vlastní nutkavosti, či pro lidi,
jak kdy. Ta nutkavost to je pak zřejmě grafománie.
Vyloženě “pro” šuplík to vlastně nebylo nikdy.
Hledání odvahy, to jo… Ale … vždyť jsem vám už o tom psal.
Ale nachytala jste mě ve skutečnosti dvakrát, kdo řekl tu větu
nevím, i kdybych tloukl hlavou o zeď. Jsem naprosto chybující
a naprosto nedokonalý. Mějte se…
Teď jen doufám, že to nebyl Hrabal, jelikož bych v tuto chvíli
byl zrovna před vámi za úplnýho hlupáka.
Na druhou stranu, kdyby to byl on, tak nachytal sám sebe,
jelikož nejprve testoval své texty na svých přátelích a nepřiznával
se k nim, říkal, že to napsal někdo jiný …
A i toto už jsem kdysi dělal … tenkrát bez vědomosti, že to
praktikoval éterický učitel.

Ale ne, Petre, ja vas nechtela nachytat, ja si totiz nemohu vzpomenout, kdo to rekl; jde mi hlavou pan Werich, ci pan Hornicek, ale jistota zadna. Urcite to nebyl pan Hrabal.
Hledani odvahy….. na to verim, nekdy je to narocne, nez ji jeden posbira.
A mam predstavu, ze je to nikdy nekoncici proces. Neco zverejnite….. kladna kritika…. radost a zase ta “muka” pred dalsi publikaci.
Zdravim

Jo, jo. Je to běh na celej život. Ale právě … cesta může být cílem.
Nějaké všeobecné hodnocení výsledků je strašně složitá věc, zřejmě ani
nemá valný smysl. Své hodnocení si každý udělá sám. Hodnocení je prostě
subjektivní záležitost. Důležité je, že se to děje. Nedávno jsme se bavili
s jedním přítelem a shodli se, že je úžasný, jak mocní, ať už právě kdokoli,
nikdy neseberou lidem jednu věc, byť by bylo sebehustěji - TVOŘIVOST.

..no, muzou nam zavrit pusu, ale nemuzou “vypnout mozek”…tedy zatim.

Rozumím. Ale věřím, že nevypnou.