Kralovska pohadka

“Ac , mam vseho dosytosti,
neco , prec mi schazi,
stesti, laska , spokojenost,
dvorane drazi.”

Skolnilyse moudere halvy,
nejmoudrejsi pravi,
” K carodejce se mnou pospes,
ta to vsechno spravi.”

Cerna tun a tmavy brdloch,
kotliky a pary,
“Vedmo stara, moudra zeno,
predved mi sve cary!”

Bohaty jsem , zeme vladar,
stesti ,vsak mi chybi…
“Stesti chces!?—pak zachechta se ,
zvedla oci rybi :

“Stastneho muze kosili
sehnat si musis sam!”
I vydal se kral do sveta, a prisel take k nam.

Vsude cestou vypravel,
-kosili nedostal,
Ti vsichni byli statni,
ba vice , nez sam kral.

Az jednou v Cechach v poledne,
na poli oral kman,
a z plna hrdla zpival si,
i zavolal nan pan.

“Hej, dobry muzi, pospes sem !
Jsi stasten v teto praci ?”
“O, delam s pisni cely den,
zpivam si jak ptaci….”

“Nuz ,zde mas tisic dukatu,
Tvou kosili chci miti,
“Mou kosili? O , pane muj,
te netreba mi k ziti.

Ja stasten jsem i bez roucha,
“Mne k stesti staci pisen,
a laska k lidem-ke hroude,
ta zmari kazdfou tisen!”

I zarmoutil se pan kral vic,
a dukaty vzal zpatky .
Tu zasmal se , a nikdy jiz
se nevratil v sve statky.

Snad jeste dodnes s oracem,
za pluhem kraci cile !
A stasten je -ach verte -tak!
a k tomu ; bez kosile.

Liduska pochazi z Dysiny u Plzene, dnes zije na severu Australie a je babickou.
Publikovano s Liduscinym svolenim